Duševní pochody

Emoce

Jsou pro nás velice důležité, jsou to takové naše vnitřní smysly. Upozorňují nás na to, že děláme, či jsme dělali něco, co se našemu nitru nelíbí (strach, zlost) nebo naopak líbí - radost. Čím dříve se naučíme poznat, cítit a uvědomovat si tu konkrétní emoci (strach, smutek, zlost, radost aj.), tím lépe nám pomohou. Když potlačujeme či nevhodně zpracováváme emoci, tak jsou z toho nemoci. Strach nás upozorňuje na to, že nejsme s něčím srovnáni v budoucnu, např. nevíme, že vše co se stane "nepříjemného" nám má přinést ponaučení a tak nás posunout dále. Zlost máme pouze na sebe, protože jsme „špatně“ reagovali v nějaké situaci a má nás přivést ke změně v řešení obdobných situací v budoucnosti.

Pohled klidu – klid mysli

• a) Zbytečně se netrapte tím, čeho nemůžete hned dosáhnout. Touha směřovaná ven ubližuje. Když toužím, nejsem spokojen s tím, co mám nyní. Je lepší mít radost z toho, co mám, než se trápit pro to, co nemám.
• b) Lépe je zadávat si malé cíle, které postupně povedou k cíli většímu než se rovnou trápit cílem velkým. Každého cíle lze dosáhnout, zvolím-li správnou velikost kroků.
• c) Když má problém řešení, tak trápení nemá cenu, když problém řešení za dané situace nemá, tak trápení nepomůže.
• d) Zlepšete si náladu tím, že
  • alespoň jednou denně dostanete chuť na nějaké dobré jídlo
  • alespoň jednou denně potkáte milého člověka - když ho budete hledat, určitě ho najdete.
  • alespoň jednou denně uděláte někomu radost
  • alespoň jednou denně uděláte něco, z čeho máte radost sami
• e) Přemýšlení je stejně energeticky náročné jako středně těžká fyzická práce. Přemýšlení nám bere nejvíce síly.
• f) Je dobré si v životě stanovit priority a těm pak dávat přednost.
• g) Každý máme jenom tolik síly, abychom unesli jenom svůj osud. Když si bereme na svá bedra osudy druhých tak se vyčerpáváme.
• h) Chyby v životě děláme a dostáváme se do nepříjemných životních situací, abychom se něco naučili, ne abychom se tím trápili – to platí i o nemocích – ty vznikají z našich chyb a mají nás upozornit, že máme v životě něco změnit, abychom byli zdraví.
• ch) Když vzpomínáme, žijeme v minulosti, když toužíme, žijeme v budoucnosti a pak si nedokážeme užívat přítomnosti. Šťastní jsme, když žijeme v přítomnosti.