Duševní pochody

Emoce

Jsou pro nás velice důležité, jsou to takové naše vnitřní smysly. Upozorňují nás na to, že děláme, či jsme dělali něco, co se našemu nitru nelíbí (strach, zlost, smutek) nebo naopak líbí - radost.  Když potlačujeme či nevhodně zpracováváme emoci, tak jsou z toho nemoci (e) :-).

Zlost či podrážďenost nás upozorňují na to, že jsme zapoměli na to, jak myslet v určitých situacích.

Např. že jsme zapomněli, že chybami se učíme. Stačí jenom poděkovat za ponaučení. 

Nebo že jsme zapomněli, že jsme na tom všichni stejně (máme všichni to, co potřebujeme k tomu, abychom to tu zvládli, tedy: emoce, lásku, zkušenosti a náš osud).

Zlost nám má tedy pomoci v budoucnu reagovat jinak, abychom na sebe nemuseli být naštvaní. Nejsme totiž nikdy naštvaní na nikoho jiného, než na své myšlení. 

Smutek nás upozorňuje, že si myslíme, že nám chybí něco důležitého. Díky němu si můžeme uvědomit, že to důležité není nikde kolem nás, je to v nás. Jsou to naše emoce, naše láska, naše zkušenosti. O to nemůžeme nikdy přijít. Stačí poděkovat za to, co máme. A to co máme nám dává naději do budoucna.  

Strach nás upozorňuje na to, že se nám nelíbí naše představa - náš plán do budoucna. Stačí tedy změnit svou představu tak, aby se nám nám naše představa líbila.  Jakoby si přemalovat obraz naší budoucnosti.

Touha nás upozorňuje na to, že se vydáváme sami od sebe. Ve skutečnosti toužíme po vnitřním klidu a tichu. Stačí si říct, že potřebuju jenom klid či ticho. 

Jak zacházet s emocemi? 1. Nejdříve si ji uvědomit a zastavit se. 2. Uvědomit si jak jsme si tu konkrétní emoci udělali. 3. Rozhodnout se, co uděláme jinak.

Například si vzpomeneme na co jsme zapomněli či změníme svou představu či poděkujeme za to, co máme. 

Láska je podle mne schopnost každého z nás přijímat, smířit se či spojit se s naším okolím. Máme ji všichni, je to náš poklad. Stačí se naučit se jí nebránit. Jak to udělat? Prostě jenom poslouchat své emoce a pracovat s nimi. Stačí si vzpomenout, změnit svou představu a poděkovat za to, co mám :-).

Pohled klidu – klid mysli

Přemýšlení je velmi energeticky náročné. Změna způsobu přemýšlení nám může ušetřit spoustu energie a výrazně zmírnit únavu.

Je dobré myšlenky třídit - když jsou důležité a je čas přemýšlet, tak přemýšlejte.

                                          - když jsou důležité a není čas na to je řešit tak přemýšlení odložte - třeba                                               frází - budu to řešit, až bude čas                                                                                                                - když nejsou důležité, tak je neřešte - fajn fráze - je to zbytečné

  • a) Zbytečně se netrapte tím, čeho nemůžete hned dosáhnout. Touha směřovaná ven ubližuje. Když toužím, nejsem spokojen s tím, co si myslím, že mám. Je lepší mít radost  a užívat si to, co mám, než se trápit pro to, co nemám.
  • b) Lépe je zadávat si malé cíle, které postupně povedou k cíli většímu než se rovnou trápit cílem velkým. Každého cíle lze dosáhnout, zvolím-li správnou velikost kroků.
  • c) Když má problém řešení, tak trápení nemá cenu, když problém řešení za dané situace nemá, tak trápení nepomůže.
  • d) Zlepšete si náladu tím, že
    • alespoň jednou denně dostanete chuť na nějaké dobré jídlo
    • alespoň jednou denně potkáte milého člověka - když ho budete hledat, určitě ho najdete.
    • alespoň jednou denně uděláte někomu radost
    • alespoň jednou denně uděláte něco, z čeho máte radost sami
  • e) Přemýšlení je stejně energeticky náročné jako středně těžká fyzická práce. Přemýšlení nám bere nejvíce síly.
  • f) Je dobré si v životě stanovit priority a těm pak dávat přednost.
  • g) Každý máme jenom tolik síly, abychom unesli jenom svůj osud. Když si bereme na svá bedra osudy druhých tak se vyčerpáváme.
  • h) Chyby v životě děláme a dostáváme se do nepříjemných životních situací, abychom se něco naučili, ne abychom se tím trápili – to platí i o nemocech – ty vznikají z našich chyb a mají nás upozornit, že máme v životě něco změnit, abychom byli zdraví.
  • ch) Když vzpomínáme, žijeme v minulosti, když toužíme, žijeme v budoucnosti a pak si nedokážeme užívat přítomnosti. Šťastní jsme jenom, když prožíváme přítomnost.